Podle odborníků dochází při depresi k narušení celé řady biologických procesů, které podporují rychlejší stárnutí organismu. Změny se týkají genetických i epigenetických mechanismů a také hormonů, například glukokortikoidů a neurosteroidů.
Tyto změny mohou negativně ovlivnit:
imunitní systém,
oxidační procesy,
metabolismus glukózy,
tvorbu inzulinu.
Oxidační stres jako hlavní příčina
Mnoho vědců se domnívá, že právě oxidační stres představuje hlavní spojení mezi depresí a urychleným stárnutím.
Oxidační poškození vzniká tehdy, když organismus nedokáže neutralizovat nadměrné množství volných radikálů vznikajících při psychickém nebo fyzickém stresu.
U lidí trpících depresí byly opakovaně zjištěny:
zvýšené markery oxidačního stresu,
snížená antioxidační ochrana organismu.
Oxidační stres navíc souvisí se sníženou aktivitou enzymu telomerázy, který pomáhá udržovat délku telomer. Pokud je aktivita telomerázy nízká, telomery se zkracují rychleji, což přispívá k rychlejšímu buněčnému stárnutí.
Výsledky studií na zvířatech
Mechanismy urychleného stárnutí byly zkoumány také na laboratorních zvířatech.
V jedné studii byli potkani vystaveni dlouhodobému mírnému stresu, který vyvolal příznaky podobné velké depresi.
U těchto zvířat vědci zjistili:
kratší telomery,
nižší aktivitu telomerázy,
vyšší oxidační poškození buněk,
nižší aktivitu antioxidačních enzymů,
poškozené mitochondrie,
snížené množství mitochondriální DNA.
Tyto výsledky poskytují další důkazy o souvislosti mezi depresí a urychleným biologickým stárnutím.
Význam včasné léčby
Výzkumníci upozorňují, že včasná léčba psychiatrických poruch, včetně deprese, zejména v první polovině života, může prodloužit délku života a snížit riziko nemocí souvisejících se stárnutím, jako jsou:
kardiovaskulární onemocnění,
cévní mozkové příhody,
některé druhy rakoviny.
Jedna dlouhodobá studie ukázala, že lidé trpící psychiatrickými poruchami mezi 11. a 38. rokem života měli ve věku 38 let výrazně kratší telomery. Zrychlené zkracování telomer bylo pozorováno především u mužů s depresí nebo jinými psychiatrickými diagnózami.
Změny v mozku
Novější výzkumy se zaměřily také na změny v mozku spojené s depresí.
Pomocí magnetické rezonance byla hodnocena velikost bazálních ganglií, tedy oblastí mozku, které se podílejí na zpracování odměny, motivace a emocí.
Vědci zjistili negativní souvislost mezi věkem a objemem části mozku nazývané putamen. U pacientů s velkou depresivní poruchou byl tento úbytek přibližně dvakrát výraznější než u zdravých osob, což naznačuje rychlejší stárnutí mozku.
Závěr
Dostupné studie naznačují jasnou souvislost mezi depresí a urychleným biologickým stárnutím.
Na tomto procesu se podílí několik biologických mechanismů, nejvýznamnější roli však podle současných poznatků hraje oxidační stres, který poškozuje buňky, urychluje zkracování telomer a může přispívat ke vzniku onemocnění souvisejících s vyšším věkem.
Proto je včasná diagnostika a léčba deprese důležitá nejen pro psychické zdraví, ale také pro dlouhodobé zdraví celého organismu.
