Dosáhnout 70 let není jen otázkou dobrých výsledků u lékaře. Stejně důležité jsou i drobné každodenní návyky, které si často ani neuvědomujeme, ale postupně mohou ovlivňovat naši energii, náladu, zdraví i samostatnost.

Světová zdravotnická organizace (WHO) popisuje zdravé stárnutí jako proces, při kterém si člověk rozvíjí a udržuje schopnosti potřebné k dobrému životu ve vyšším věku.

Jinými slovy, některé zvyky, které se po desetiletích staly součástí našeho života, mohou být po sedmdesátce mnohem větší překážkou než dříve.

Výzkumy zaměřené na aktivní stárnutí opakovaně upozorňují na význam pohybu, společenských kontaktů, zvládání stresu a pozitivního přístupu k vlastnímu věku.

Dobrou zprávou je, že není potřeba změnit celý život ze dne na den.

Někdy stačí začít jedním malým krokem.

Proč mohou být některé návyky po 70. roce problémem?

S přibývajícím věkem přirozeně dochází ke změnám svalové hmoty, síly, rovnováhy i celkové fyzické kondice.

Dlouhé sezení a nedostatek pohybu mohou tento proces ještě urychlit. Úbytek svalové síly přitom může zvyšovat riziko pádů a postupně omezovat samostatnost.

Podobně důležité jsou také psychické a sociální faktory.

Člověk, který tráví většinu času sám, dlouhodobě prožívá stres nebo má pocit, že už se nemůže nic nového naučit, může postupně ztrácet motivaci a chuť něco podnikat.

Proto zdravé stárnutí není pouze otázkou těla.

Je také otázkou toho, jak žijeme, s kým trávíme čas a jak přemýšlíme o vlastním životě.

10 návyků, které stojí za to změnit

Nemusíte všechno změnit najednou. Začněte jedním bodem, který je pro vás nejjednodušší.

1. Dlouhé hodiny strávené vsedě

Dlouhé sezení se může stát nenápadnou součástí každodenního života.

Člověk si sedne ke snídani, potom k televizi, k počítači, ke knize a večer znovu do křesla.

Zkuste během dne pravidelně vstávat a několik minut se projít. I krátká aktivita je lepší než několik hodin bez pohybu.

Pokud vám to zdravotní stav dovoluje, postupně se snažte zařadit pravidelnou chůzi a další vhodné pohybové aktivity.

2. Říkat si, že na učení už je pozdě

„V mém věku už se nic nového nenaučím.“

Právě této větě je dobré přestat věřit.

Nový jazyk, počítač, fotografování, vaření, hudební nástroj nebo zajímavý kurz mohou být příjemným způsobem, jak si udržovat zvědavost.

Nemusíte se stát odborníkem.

Stačí mít něco, na co se můžete těšit.

3. Nechat stres řídit celý váš den

Povinnosti mohou být i po sedmdesátce početné.

Rodina, domácnost, návštěvy, úřady nebo péče o druhé mohou zabrat velkou část dne.

Zkuste si ale pravidelně vyhradit čas jen pro sebe.

Nemusí jít o hodinu.

Někdy stačí deset nebo patnáct minut klidu, krátká procházka, šálek kávy nebo chvíle s knihou.

Odpočinek není lenost.

Je to způsob, jak si chránit vlastní energii.

4. Snažit se všechno dělat dokonale

Domácnost nemusí být každý den perfektní.

Oběd nemusí vypadat jako z restaurace a každý úkol nemusí být splněn okamžitě.

S věkem je často důležitější dobře rozdělovat vlastní energii.

Zeptejte se sami sebe:

„Je opravdu nutné, abych to udělal dokonale?“

Někdy je „dostatečně dobře“ úplně v pořádku.

5. Každý den dělat úplně to samé

Rutina může být příjemná a uklidňující.

Pokud je ale každý den naprosto stejný, může postupně ubývat příležitostí k novým zážitkům.

Zkuste změnit trasu své procházky.

Navštivte jiné místo.

Zajděte do nové kavárny.

Přečtěte si knihu od autora, kterého neznáte.

I malá změna může přinést pocit novosti.

6. Neustále odkládat radost

„Až bude více času.“

„Až bude lepší počasí.“

„Až dokončím všechny povinnosti.“

Tak může člověk čekat velmi dlouho.

Nemusíte čekat na velkou dovolenou nebo mimořádnou událost.

Naplánujte si každý den alespoň jednu malou věc, která vám udělá radost.

Deset minut oblíbené hudby, telefonát s někým blízkým, krátká procházka nebo dobrý šálek kávy.

Malé radosti mají své místo v každém věku.

7. Nechat přátelství postupně zmizet

Sociální kontakty se někdy přirozeně zmenšují.

Lidé se odstěhují, změní životní situaci nebo se jednoduše přestanou ozývat.

Nečekejte vždy, až zavolá někdo jiný.

Zkuste jednou týdně kontaktovat jednoho člověka, se kterým vám bylo dobře.

Krátký telefonát nebo společná káva mohou znamenat mnohem více, než se na první pohled zdá.

8. Držet se vztahů, které vás vyčerpávají

Ne každý vztah musí být udržován za každou cenu.

Pokud vás některé kontakty dlouhodobě vyčerpávají, stresují nebo vám berou sebeúctu, je v pořádku nastavit si hranice.

Nemusíte se s každým člověkem hádat nebo vztah okamžitě ukončit.

Někdy stačí omezit kontakt a více času věnovat lidem, vedle kterých se cítíte dobře.

9. Technologie úplně odmítat

Smartphone, počítač nebo videohovor mohou být zpočátku nepříjemné.

Technologie ale nemusí být nepřítelem.

Mohou například usnadnit kontakt s dětmi a vnoučaty, umožnit videohovory s přáteli nebo nabídnout přístup ke knihám, kurzům, hudbě a dalším aktivitám.

Pokud si nejste jistí, požádejte někoho blízkého, aby vám základní funkce ukázal.

Nemusíte ovládat všechno.

Stačí se naučit to, co skutečně potřebujete.

10. Neustále si opakovat, že už je všechno za vámi

Možná nejškodlivější může být přesvědčení, že věk automaticky znamená konec nových možností.

Myšlenky jako:

„Už na to nemám.“

„V mém věku už je pozdě.“

„Už se nic nezmění.“

mohou člověka připravit o motivaci ještě dříve, než skutečně něco vyzkouší.

Zkuste místo toho přemýšlet:

„Co můžu ještě zlepšit?“

Nemusí jít o velkou změnu.

Možná se naučíte něco nového, začnete pravidelně chodit na procházky nebo jednoduše obnovíte kontakt s někým, koho jste dlouho neviděli.

Jak začít, aniž by vás změny zahltily?

Největší chybou je chtít změnit všechno během jednoho týdne.

Mnohem lepší je začít jednou malou věcí.

Například:

Pondělí: zavolat příteli nebo příbuznému.

Úterý: vyrazit na desetiminutovou procházku.

Středa: zařadit jednoduché cvičení podle svých možností.

Čtvrtek: udělat něco, co vám přináší radost.

Pátek: objevit něco nového – knihu, místo, hudbu nebo recept.

Sobota: strávit chvíli bez televize a telefonu.

Neděle: na několik minut se zastavit a zamyslet se nad uplynulým týdnem.

Nejde o dokonalý plán.

Jde o pravidelnost.

Právě malé kroky mohou postupně pomoci udržovat pohyblivost, dobrou náladu, sociální kontakty a především pocit vlastní samostatnosti.

Poslouchejte své tělo

Přestože je pravidelný pohyb a aktivní životní styl důležitý, každý člověk má jiné možnosti.

Pokud se objeví závratě, opakované pády, neobvyklá dušnost, bolest na hrudi, nevysvětlitelný úbytek hmotnosti nebo dlouhodobý smutek, je důležité poradit se s lékařem.

Stejně tak je vhodné před výraznou změnou pohybového režimu konzultovat své možnosti s odborníkem, zejména pokud máte zdravotní omezení nebo zvýšené riziko pádu.

Cílem není dokázat, že zvládnete všechno.

Cílem je najít způsob, jak zůstat aktivní, bezpečný a co nejvíce samostatný.

Sedmdesátka nemusí znamenat zpomalení života

Sedmdesát let není hranice, za kterou už člověk nemůže nic nového začít.

Naopak.

Může to být období, kdy konečně není potřeba tolik myslet na to, co od vás očekávají ostatní.

Můžete si vybrat, čemu chcete věnovat svůj čas, s kým ho chcete trávit a co vám přináší radost.

Některé staré návyky možná stojí za to nechat za sebou.

Ne proto, že jste „staří“, ale proto, že váš čas, energie a svoboda jsou příliš cenné na to, abyste je promarnili.

A někdy stačí opravdu jen jeden malý krok, aby se začalo něco měnit.