Někdy si rodina začne všímat drobných změn, které se postupně stávají výraznějšími. Blízký člověk méně jí, více spí, přestává se zajímat o své oblíbené činnosti a jeho tělo už nemá tolik sil jako dříve. Pro rodinu to může být bolestivé a plné nejistoty.
Jak poznat, co se děje, a jak v takové chvíli nabídnout pomoc, aniž bychom na člověka kladli další nároky? Odborníci v paliativní péči zdůrazňují především pozornost, úlevu od nepříjemných příznaků a respekt k potřebám nemocného.
Je však důležité vědět, že žádný jednotlivý příznak ani jejich kombinace nedokážou spolehlivě předpovědět, kolik času člověku zbývá. Následující změny se mohou objevovat při pokročilém onemocnění nebo v závěru života, ale někdy mají také jiné, léčitelné příčiny.
1. Ztráta chuti k jídlu a menší zájem o pití
Jednou z nejčastějších změn u lidí s pokročilým onemocněním může být postupné snižování chuti k jídlu. Člověk, který dříve jedl pravidelně, najednou sní jen několik soust nebo odmítá celé porce.
Pro rodinu bývá tato situace velmi těžká. Nabízení jídla je totiž často projevem lásky a péče. Když ho blízký odmítá, mohou mít jeho příbuzní pocit, že mu nedokážou pomoci.
Příčin ale může být více. Chuť k jídlu ovlivňují například léky, bolest, nevolnost, potíže s polykáním, deprese nebo samotné onemocnění. U člověka v závěru života se navíc mohou měnit potřeby organismu.
Co můžete udělat?
- Nabízejte malé porce jídel, která má člověk rád.
- Respektujte jeho přání a nenuťte ho do jídla.
- Pokud bezpečně polyká, nabídněte mu malé doušky tekutin podle jeho potřeb.
- Při potížích s polykáním se poraďte se zdravotníkem, aby nedošlo k vdechnutí jídla nebo tekutiny.
Pokud se chuť k jídlu výrazně změní náhle nebo člověk téměř nepije, je vhodné poradit se s lékařem. Ne každé odmítání jídla je totiž přirozenou součástí stárnutí.
2. Větší únava a stále delší spánek
Další změnou může být potřeba odpočinku. Člověk, který dříve trávil většinu dne aktivně, začne častěji odpočívat, déle spí a rychleji se unaví i při jednoduchých činnostech.
U lidí s pokročilým onemocněním může být výrazná únava součástí celkového oslabování organismu. Někdy ji však způsobuje také infekce, chudokrevnost, dehydratace, nežádoucí účinky léků nebo jiný zdravotní problém.
Proto není správné automaticky předpokládat, že dlouhý spánek znamená blížící se konec života.
Jak pomoci, když je blízký stále unavenější?
Dopřejte mu klid a možnost odpočívat. Návštěvy plánujte podle toho, kdy má nejvíce energie, a nesnažte se ho za každou cenu udržovat vzhůru. Někdy může být příjemnější krátká návštěva než dlouhé povídání s celou rodinou.
Pokud se ospalost objeví náhle, člověka je obtížné probudit nebo začne být zmatený, vyhledejte neprodleně zdravotní pomoc.
3. Menší zájem o okolí a méně rozhovorů
Někteří lidé s pokročilým onemocněním postupně omezují společenské aktivity. Méně sledují televizi, nechtějí přijímat tolik návštěv a dávají přednost tichu před rušnou rodinnou společností.
Pro blízké to může být bolestivé. Mohou mít pocit, že se jim jejich milovaný člověk vzdaluje nebo že už o ně nemá zájem.
Takové chování ale může souviset s únavou, bolestí, úzkostí, depresí nebo tím, že je pro člověka obtížné soustředit se na rozhovor. Samo o sobě neznamená, že se vnitřně připravuje na smrt.
Nejlepší je dát mu prostor a zároveň mu ukázat, že na něj myslíte.
Můžete si k němu sednout, pustit mu oblíbenou hudbu, prohlížet si společné fotografie nebo mu jen chvíli držet ruku, pokud je mu to příjemné. Není nutné za každou cenu hledat správná slova.
A pokud chce být chvíli sám, respektujte to. Blízkost nemusí vždy znamenat rozhovor.
