## A co člověk? Opatrnost je na místě
Je důležité nepřeskakovat k definitivním závěrům. Tato studie byla provedena na zvířecích modelech a výsledky získané u myší nelze automaticky přenést na člověka.
Výzkum však může pomoci lépe pochopit možné mechanismy, které souvisejí s vývojem nervového systému. Další studie budou muset zjistit, zda a do jaké míry existuje podobná souvislost také u lidí.
Jedním z dalších cílů výzkumu je přesněji určit, které vlastnosti střevní mikrobioty těhotných žen by případně mohly souviset s vývojem neurovývojových poruch.
V současné době proto nelze doporučit žádnou konkrétní léčbu nebo zásah do střevní mikrobioty jako způsob prevence autismu.
## Nejdůležitější body
* Střevní mikrobiota matky je předmětem výzkumu v souvislosti s vývojem mozku dítěte.
* Imunitní molekula IL-17A může hrát roli v některých procesech sledovaných u zvířecích modelů.
* Výsledky současného výzkumu pocházejí především ze studií na myších.
* K potvrzení podobného mechanismu u lidí jsou zapotřebí další studie.
* Z těchto výsledků nelze vyvozovat, že střevní mikrobiota matky způsobuje autismus.
* Žádná matka by neměla být kvůli autismu svého dítěte obviňována.
## Poselství založené na pochopení a opatrnosti
Je důležité připomenout, že autismus je komplexní neurovývojová porucha s mnoha různými faktory. Současné poznatky neposkytují důvod přisuzovat odpovědnost za jeho vznik matce.
Nové vědecké objevy by proto neměly být zdrojem pocitu viny. Jejich smyslem je především pomoci vědcům lépe porozumět biologickým mechanismům a v budoucnu najít nové možnosti podpory lidí s poruchami autistického spektra.
Výzkum střevní mikrobioty a imunitního systému představuje zajímavou oblast, ale zatím zůstává otevřenou otázkou, jak významný může být tento mechanismus u člověka.
