Mnoho lidí si představuje, že šťastné stáří závisí především na zdraví, penězích nebo dobrých genech. Jenže spokojený život po osmdesátce může stát i na něčem mnohem obyčejnějším: na pocitu, že jsme stále potřební, máme se na co těšit a existují lidé, se kterými můžeme sdílet své dny.
Stárnutí s sebou přináší změny, kterým se nikdo úplně nevyhne. Někteří přátelé odejdou, fyzické síly mohou ubývat a každodenní činnosti začnou vyžadovat více času. Přesto může mít i pokročilý věk své krásné stránky.
Co pomáhá lidem udržovat si radost ze života i po osmdesátce? Výzkumy a zkušenosti odborníků ukazují na několik důležitých oblastí, které stojí za pozornost.
1. Mít důvod ráno vstát z postele
Pocit smysluplnosti může být důležitější, než si mnozí uvědomují. Nemusí jít o velké životní cíle, pracovní úspěchy ani náročné plány. Někdy stačí vědět, že nás dnes čeká něco příjemného nebo že na nás někdo spoléhá.
Pro jednoho člověka je takovým důvodem péče o zahradu. Jiný se těší na ranní procházku, telefonát s vnoučaty nebo pravidelné setkání se sousedy. Někdo rád vaří pro rodinu, jiný předává mladším své zkušenosti nebo se věnuje oblíbenému koníčku.
Právě drobné každodenní činnosti mohou pomáhat udržovat pocit vlastní hodnoty a řádu. Člověk má něco, na co se může těšit, a jeho den získává určitou strukturu.
V japonské kultuře se pro osobní důvod, proč žít a ráno vstávat, používá pojem ikigai. Nemusí jít o jedinou velkou životní vášeň. Může se skládat z několika malých věcí, které nám dávají radost a pocit smyslu.
2. Blízcí lidé jsou důležitější, než se někdy zdá
S přibývajícím věkem se může společenský okruh postupně zmenšovat. Přátelé se stěhují, někteří blízcí zemřou a rodinní příslušníci mají vlastní povinnosti. To však neznamená, že potřeba lidského kontaktu mizí.
Naopak, pravidelný kontakt s druhými může výrazně přispívat k psychické pohodě. Nemusí přitom jít o velkou rodinu ani o desítky přátel.
Někdy stačí jeden člověk, kterému můžeme zavolat a svěřit se mu. Jindy pomůže pravidelná návštěva souseda, společná hra karet, rozhovor při nákupu nebo posezení s přáteli u kávy.
Důležité není jen množství kontaktů, ale také jejich kvalita. Pocit, že nás někdo poslouchá, zajímá se o nás a bere nás vážně, může být velmi cenný.
Pokud se starší člověk cítí osamělý, může pomoci zapojení do místního klubu, komunitních aktivit nebo skupiny lidí se stejnými zájmy. I malý krok může otevřít dveře k novým vztahům.
