Pokud se zdravě stravujete, pravidelně se hýbete a přesto se vám nedaří zbavit tuku v oblasti břicha, možná jste už narazili na pojem „kortizolové břicho“.
Tento výraz se v posledních letech často objevuje na internetu v souvislosti se stresem, spánkem, hormony a hubnutím. Je však důležité vědět, že „kortizolové břicho“ není lékařská diagnóza. Tuk uložený kolem pasu může mít řadu příčin a samotný vzhled břicha nedokáže určit, zda je za ním právě kortizol.
Kortizol je skutečně důležitý hormon, který pomáhá organismu reagovat na stres a podílí se na regulaci krevního tlaku, hladiny glukózy i metabolismu. Dlouhodobě zvýšená hladina kortizolu se může objevit například u Cushingova syndromu, který je však poměrně vzácný.
Co tedy může znamenat „kortizolové břicho“, jak poznat, kdy je vhodné navštívit lékaře a co můžete udělat pro zdravější tělo?
Co je kortizol?
Kortizol je hormon produkovaný především nadledvinami. Často se mu říká stresový hormon, protože pomáhá tělu reagovat na situace, které vyžadují rychlou adaptaci.
Když organismus vyhodnotí určitou situaci jako stresující, kortizol pomáhá zpřístupnit energii, kterou tělo potřebuje. Podílí se také na regulaci krevního tlaku, metabolismu živin a zánětlivých reakcí.
Krátkodobé zvýšení kortizolu je proto zcela normální a užitečné. Problém může nastat při dlouhodobých hormonálních poruchách nebo při dlouhodobém vystavení stresu, který může ovlivňovat spánek, stravovací návyky, fyzickou aktivitu a celkovou tělesnou hmotnost.
Naše tělo samozřejmě nerozlišuje mezi pravěkým nebezpečím a moderními zdroji psychického napětí tak jednoduše, jak bychom si mohli představovat. Pracovní tlak, finanční problémy, konflikty nebo dlouhodobý nedostatek odpočinku mohou organismus zatěžovat.
To ale neznamená, že každá stresující situace automaticky způsobí ukládání tuku na břiše.
Co znamená „kortizolové břicho“?
„Kortizolové břicho“ je především neformální pojem, který označuje představu, že dlouhodobý stres a změny hladiny kortizolu mohou souviset s větším množstvím tuku uloženého v oblasti břicha.
Rozložení tělesného tuku však ovlivňuje mnoho faktorů:
- genetika,
- věk,
- pohlaví,
- hormonální změny,
- celkový příjem energie,
- pohybová aktivita,
- kvalita spánku,
- stres,
- některá onemocnění a léky.
Proto není možné podle samotného břicha určit, že člověk má vysoký kortizol.
Zvýšené množství kortizolu v organismu může být součástí Cushingova syndromu, ale ten má obvykle i další charakteristické projevy. Mezi ně patří například přibývání na váze zejména v horní části těla, kulatější obličej, zvýšené množství tuku v oblasti krku a horní části zad, svalová slabost, snadná tvorba modřin nebo široké fialové strie.
Jak poznat, že může jít o hormonální problém?
Samotné přibírání na břiše obvykle není důvodem k podezření na Cushingův syndrom.
Větší pozornost je vhodná tehdy, pokud se současně objevuje několik typických příznaků a jejich stav se postupně zhoršuje.
Mezi možné příznaky dlouhodobě nadměrné hladiny kortizolu patří:
- výrazné a nevysvětlitelné přibývání na váze,
- tuk uložený především v horní části těla,
- relativně tenké ruce a nohy,
- kulatější obličej,
- zvýšené množství tuku mezi rameny,
- svalová slabost,
- snadná tvorba modřin,
- tenká a křehká kůže,
- široké fialové nebo červenofialové strie, zejména na břiše,
- vysoký krevní tlak,
- zvýšená hladina cukru v krvi.
Pokud se u vás objevuje více podobných příznaků, je vhodné poradit se s praktickým lékařem nebo endokrinologem.
Ne každé „kortizolové břicho“ znamená Cushingův syndrom
Toto rozlišení je velmi důležité.
Cushingův syndrom je vzácné onemocnění, při kterém je organismus dlouhodobě vystaven nadměrnému množství kortizolu. Může vzniknout například v důsledku některých nádorových onemocnění nebo dlouhodobého užívání glukokortikoidů.
Naopak tuk v oblasti břicha je velmi častý a ve většině případů neznamená, že člověk trpí hormonálním onemocněním.
Únava, přibírání na váze, stres nebo vyšší krevní tlak mají mnoho možných příčin. Proto není vhodné stanovit si diagnózu pouze podle článků na internetu.
Co může podporovat přibírání v oblasti břicha?
1. Dlouhodobý stres
Chronický stres může ovlivnit celou řadu každodenních návyků.
Člověk ve stresu může hůře spát, méně se hýbat, častěji sahat po kalorických potravinách nebo jíst nepravidelně.
Právě kombinace těchto faktorů může postupně přispívat k nárůstu tělesné hmotnosti.
Proto není vždy správné hledat jediného viníka v hormonu kortizolu. Mnohem užitečnější je podívat se na celý životní styl.
2. Nedostatek kvalitního spánku
Spánek je důležitou součástí celkové péče o zdraví.
Pokud pravidelně spíte příliš málo, můžete být během dne unavenější a hůře zvládat stres. Nedostatek spánku může také ovlivnit chuť k jídlu, výběr potravin a schopnost pravidelně se hýbat.
Pokud se například každý den snažíte fungovat pouze s několika hodinami spánku, není překvapivé, že hubnutí může být obtížnější.
Proto má smysl zaměřit se nejen na jídelníček a cvičení, ale také na pravidelný spánkový režim.
3. Příliš restriktivní dieta
Snaha rychle zhubnout může vést k velmi přísným dietám.
Dlouhodobé hladovění nebo výrazné omezení příjmu energie však nemusí být udržitelné. Člověk může být unavený, hladový a postupně ztrácet motivaci.
Místo drastických diet je obvykle praktičtější zaměřit se na dlouhodobě udržitelný jídelníček.
Ten může obsahovat dostatek bílkovin, zeleniny, ovoce, celozrnných potravin a dalších nutričně hodnotných potravin.
4. Nedostatek pohybu
Pravidelný pohyb je důležitý nejen pro hubnutí, ale také pro celkové zdraví.
Nemusíte přitom trávit každý den hodiny v posilovně.
Pomoci může například:
- pravidelná chůze,
- jízda na kole,
- plavání,
- posilování,
- běh,
- rekreační sport,
- běžné každodenní aktivity.
Důležitější než krátkodobé extrémní výkony je pravidelnost.
Jak se „kortizolového břicha“ zbavit?
Neexistuje speciální cvik ani potravina, která by dokázala cíleně odstranit tuk pouze z oblasti břicha.
Pokud je příčinou nadbytečného tuku celkový energetický nadbytek, pomáhá dlouhodobá kombinace vhodného stravování a pravidelného pohybu.
Pokud je naopak přítomné skutečné hormonální onemocnění, je potřeba nejprve určit jeho příčinu a léčit ji.
