Na sociálních sítích se často objevuje tvrzení, že „k odhalení lháře stačí položit dvě otázky“ a že tento výrok pochází od Alberta Einsteina. Neexistují však spolehlivé důkazy, že by něco takového skutečně řekl. Samotná myšlenka ale vychází z některých poznatků behaviorální psychologie.
Proč je lhaní náročnější než říkat pravdu?
Říkat nepravdu obvykle vyžaduje větší mentální úsilí. Člověk si musí:
vymyslet věrohodný příběh,
udržet časovou i logickou návaznost,
pamatovat si, co už řekl,
hlídat své reakce a vystupování.
Právě proto se při podrobnějším dotazování mohou objevit nesrovnalosti.
1. otázka: „Můžete mi přesně popsat, jak se to stalo, krok za krokem?“
Lidé, kteří popisují skutečně prožitou událost, si často vybavují děj poměrně přirozeně, i když mohou zapomenout na drobné detaily.
Naopak člověk, který si příběh vymýšlí, může:
poskytovat příliš málo informací,
soustředit se na nepodstatné detaily,
vyhýbat se jasné chronologii,
působit nejistě při snaze zachovat konzistentní příběh.
Podrobná rekonstrukce události zvyšuje mentální zátěž a může odhalit rozpory.
