Stalo se vám někdy, že jste byli těsně před usnutím a vaše tělo náhle prudce trhlo, jako byste uklouzli nebo spadli z výšky? Tento pocit trvá jen okamžik, ale může být natolik intenzivní, že vás úplně probudí. Někdy je doprovázen silným bušením srdce, mimovolním pohybem rukou nebo nohou, nebo dokonce krátkým pocitem, že jste špatně došlápli či se zřítili.
Tento jev se nazývá hypnické škubnutí (nebo hypnagogický záškub). Jde o mimovolnou svalovou kontrakci, která se objevuje při přechodu mezi bdělostí a spánkem. Ve většině případů je zcela běžná a neznamená žádný zdravotní problém.
Co se děje, když usínáme
Jak se tělo připravuje na spánek, dýchání se zpomaluje, srdeční tep klesá a svaly se postupně uvolňují. Mozek přechází z bdělého stavu do prvních fází spánku.
Během tohoto přechodu se snižuje vědomá kontrola nad tělem. Někdy však není tento proces zcela plynulý a nervový systém vyšle krátký impuls do svalů. Výsledkem je náhlé škubnutí, které může zasáhnout jednu končetinu nebo celé tělo.
Záškub obvykle trvá jen zlomek sekundy. Někteří lidé si ho sotva všimnou, jiní se po něm probudí a chvíli jim trvá, než znovu usnou.
Proč máme pocit, že padáme
Pocit pádu vzniká pravděpodobně proto, že mozek rychlé uvolnění svalů vyhodnotí jako ztrátu rovnováhy nebo opory. V reakci na to tělo spustí reflexní svalovou kontrakci, která má stabilitu obnovit.
Ve stejnou chvíli se mohou objevit velmi krátké obrazy na pomezí myšlenky a snu. Člověk může mít dojem, že zakopl, minul schod, uklouzl nebo padá. Ve skutečnosti obvykle nevzniká škubnutí kvůli snu – mozek si naopak vytvoří obraz pádu, aby si náhlý pohyb těla vysvětlil.
Existuje také teorie, že tento reflex pochází z dávných dob, kdy naši předkové spali na méně bezpečných místech. Jde však pouze o jednu z hypotéz a není považována za jedinou příčinu tohoto jevu.
Co může hypnické škubání zhoršovat
Silná únava může jeho výskyt zvýšit. Pokud člověk dlouhodobě spí málo nebo jde spát zcela vyčerpaný, přechod do spánku bývá prudší. Nervový systém zůstává krátce aktivní, přestože se tělo snaží uvolnit.
Káva, energetické nápoje, nikotin a další povzbuzující látky mohou udržovat mozek aktivní až do pozdních hodin. Jejich konzumace odpoledne nebo večer může zvyšovat pravděpodobnost těchto záškubů.
Významnou roli hraje také stres a psychické napětí. Když mozek stále přemýšlí o starostech nebo nevyřešených situacích, tělo se obtížně uvolňuje. Svaly mohou zůstávat napjaté a usínání bývá neklidné.
Častější výskyt mohou podpořit také:
nepravidelný spánkový režim,
intenzivní používání telefonu nebo jiných obrazovek před spaním,
velmi náročné večerní cvičení.
