Kdy je lepší přímému kontaktu se vyhnout?
Opatrnost je vhodná zejména tehdy, když:
- je známo nebo existuje podezření na infekční onemocnění, u kterého jsou předepsána zvláštní opatření;
- dochází k úniku tělesných tekutin;
- zdravotníci nebo pracovníci pohřební služby doporučí, aby se pozůstalí zesnulého nedotýkali;
- není jasné, jaká opatření jsou vzhledem k okolnostem úmrtí potřebná.
Pokud máte pochybnosti, nemusíte situaci řešit sami. Zeptejte se zdravotníků nebo pracovníků pohřební služby, jak se můžete bezpečně rozloučit.
Jak se rozloučit, když polibek není vhodný?
Někdy může být přímý kontakt omezený, ale to neznamená, že musí být rozloučení méně osobní nebo upřímné.
Můžete položit květinu, chvíli tiše stát u rakve, v duchu nebo nahlas říct vše, co jste svému blízkému ještě chtěli sdělit. Někdo napíše dopis, jiný si přinese fotografii nebo si připomene společný okamžik, který pro něj hodně znamenal.
Pro někoho může být důležité také držet zesnulého za ruku, pokud to okolnosti a doporučení odborníků dovolují. I drobné gesto může mít hluboký význam.
Nemusíte se cítit provinile za způsob, jakým jste se rozloučili
Po smrti blízkého člověka se často objevují otázky a pochybnosti. Udělal jsem dost? Měl jsem zůstat déle? Měl jsem ho ještě naposledy políbit?
Takové myšlenky jsou při zármutku pochopitelné. Je však důležité nezapomínat, že láska k člověku se neměří jedním posledním gestem. Někdo potřebuje dotek, jiný nedokáže k tělu přistoupit vůbec. Ani jedno samo o sobě nevypovídá o hloubce vztahu.
Pokud je přímý kontakt ze zdravotních důvodů nevhodný, respektování těchto opatření je způsobem, jak chránit sebe i ostatní. A pokud se můžete rozloučit pouze pohledem, slovy nebo tichou vzpomínkou, i takové rozloučení může být velmi silné.
Na konci nezáleží jen na tom, jaký poslední dotek jsme člověku věnovali. Důležité je také všechno, co jsme spolu prožili, a láska, která zůstává v našich vzpomínkách.
