Představte si, že pracujete na zahradě, procházíte se vysokou trávou nebo se vydáte na výlet do přírody. Najednou ucítíte ostrou bolest na noze a všimnete si hada, který rychle mizí mezi rostlinami. Co uděláte jako první?

V takové chvíli může být obtížné zachovat klid. Přesto právě správná reakce může výrazně ovlivnit další průběh situace. Některé tradiční rady, které se předávají z generace na generaci, totiž mohou uštknutí ještě zkomplikovat.

Nejdůležitější je neztrácet čas, omezit pohyb a co nejrychleji zajistit odbornou zdravotní pomoc.

Kde může k uštknutí dojít?

Mnoho lidí si představuje, že hadi představují nebezpečí především v hlubokých lesích nebo na odlehlých místech. Setkat se s nimi ale můžeme také na zahradě, u kamenných zídek, v hromadách dřeva nebo při procházce vysokou trávou.

Hadi se mohou pohybovat v blízkosti lidských obydlí, kde nacházejí úkryt a potravu. Obvykle se člověku snaží vyhnout, pokud mají možnost uniknout.

Riziko lze snížit několika jednoduchými opatřeními:

• Při práci na zahradě používejte pevnou uzavřenou obuv a rukavice.
• Před přemístěním dřeva, kamenů nebo zahradního odpadu zkontrolujte okolí.
• Nezasahujte rukama do míst, kam nevidíte.
• Při chůzi vysokou trávou dávejte pozor, kam šlapete.
• Pokud hada spatříte, nepřibližujte se k němu a nepokoušejte se ho chytit.

Ne každé uštknutí znamená stejnou míru nebezpečí

Některé hady jsou jedovatí, jiní nikoli. Ani podle vzhledu rány nebo intenzity bolesti však nelze spolehlivě určit, zda se do těla dostal jed.

Takzvané suché uštknutí nastává tehdy, když jedovatý had jed nevpraví. Naopak při skutečném otrávení mohou vzniknout místní i celkové příznaky, například narůstající otok, nevolnost, slabost, poruchy vidění nebo potíže s dýcháním.

Příznaky se nemusí objevit okamžitě a malá či nenápadná rána neznamená, že je člověk mimo nebezpečí. Každé podezření na uštknutí jedovatým hadem proto vyžaduje okamžité lékařské posouzení.

Šest kroků, které je důležité znát

1. Okamžitě přivolejte zdravotnickou pomoc

Zavolejte místní záchrannou službu a řiďte se jejími pokyny. Nečekejte, zda se objeví příznaky, a nesnažte se situaci vyřešit pouze domácími prostředky.

Pokud jste s postiženým, zůstaňte u něj a sledujte jeho stav, zejména vědomí a dýchání.

2. Udržujte postiženého v klidu

Strach a zbytečný pohyb mohou situaci zhoršovat. Pomozte člověku zaujmout bezpečnou polohu a omezte chůzi i pohyb postiženou končetinou.

Pokud je to možné, končetinu šetrně znehybněte. Neutahujte ji a nemanipulujte s ní více, než je nutné.

3. Nezaškrcujte končetinu

Tento bod je mimořádně důležitý. Nepoužívejte škrtidlo ani pevný obvaz, který by omezoval krevní oběh. Nesprávné zaškrcení může způsobit další poškození tkání.

Speciální tlakové obvazování se používá pouze v určitých situacích a podle konkrétních zdravotnických doporučení. Bez znalosti místních postupů je nejlepší řídit se pokyny operátora záchranné služby.

4. Ránu neřežte ani nevysávejte

Vyřezávání rány, vysávání jedu ústy nebo pomocí podtlakových pomůcek nepředstavuje účinnou první pomoc. Naopak může způsobit další poranění a ztrátu drahocenného času.

Ránu nemačkejte, nepálte a nepoužívejte na ni chemické přípravky ani lidové prostředky.

5. Nesnažte se hada chytit

Nechoďte za ním a nepokoušejte se ho zabít. Další kontakt může vést k dalšímu uštknutí.

Pokud to lze bezpečně, zapamatujte si jeho přibližný vzhled nebo pořiďte fotografii z bezpečné vzdálenosti. Není to však důležitější než přivolání pomoci a bezpečí postiženého.

6. Sledujte příznaky a řiďte se pokyny odborníků

Všímejte si případného zvětšování otoku, nevolnosti, závratí, slabosti nebo změn dýchání. Pokud postižený přestane normálně dýchat, postupujte podle pokynů operátora záchranné služby a zahajte resuscitaci, pokud je to potřeba a jste schopni ji provést.

Nedávejte postiženému alkohol ani nepodávejte léky či jiné přípravky jako náhradu odborného ošetření. O dalším postupu rozhodnou zdravotníci.

Co si připravit před výletem do přírody?

Na procházku nebo práci v terénu se vyplatí myslet dopředu. Vhodná obuv, dlouhé kalhoty a rukavice mohou pomoci omezit riziko kontaktu s hadem.

Je také užitečné vědět, jak přivolat místní zdravotnickou pomoc, mít nabitý telefon a upozornit ostatní na nebezpečné místo, pokud se v něm had nachází.

Závěr: rozhodují správné kroky, ne domácí experimenty

Uštknutí hadem může být vážnou zdravotní událostí, ale panika ani neověřené postupy nepomohou. Nejbezpečnější reakcí je přivolat odbornou pomoc, omezit pohyb, nepoužívat škrtidlo a ránu neřezat ani nevysávat.

Tyto zásady je dobré znát ještě předtím, než se člověk do podobné situace dostane. V krizové chvíli totiž může správná informace zabránit chybám, které by jinak mohly mít vážné následky.