„Děti jsou neklidnější, méně trpělivé a stále obtížněji udrží pozornost.“ Tak popisuje své zkušenosti americká učitelka Katie Dooley, která má za sebou dvacet let práce ve školství.
Její video na sociálních sítích vyvolalo velkou diskusi mezi rodiči i učiteli. Mnozí se v jejích slovech poznali. Jiní upozorňují, že za změnami v chování dětí nelze hledat pouze mobilní telefony a počítače.
Jedna otázka se však nabízí stále častěji: Neovlivňuje každodenní používání obrazovek způsob, jakým děti přemýšlejí, učí se a zvládají běžné povinnosti?
1. Učitelka po dvaceti letech popisuje změny ve třídách
Katie Dooley učí žáky přibližně ve věku druhého stupně základní školy. Během dvou desetiletí měla možnost sledovat několik generací dětí.
Ve svém videu popisuje, že její současní žáci podle její zkušenosti častěji ztrácejí pozornost, hůře čekají a snadněji podléhají vlivu spolužáků.
Za jeden z možných důvodů považuje nedostatek pravidel a podpory v některých rodinách. Velkou roli podle ní hrají také digitální technologie.
Děti jsou zvyklé na rychlé podněty, upozornění, lajky a okamžité odměny ve hrách. Ve škole se však musí soustředit na úkol, který nemusí přinést okamžitý výsledek.
A právě tento rozdíl může být pro některé žáky náročný.
2. Proč mohou obrazovky narušovat soustředění?
Digitální zařízení přinášejí neustálý proud informací. Jedno upozornění střídá druhé, videa se rychle mění a aplikace se snaží udržet pozornost uživatele co nejdéle.
Při učení je ale často potřeba něco úplně jiného: klid, trpělivost a schopnost věnovat se jedné činnosti delší dobu.
Pokud dítě během domácího úkolu neustále kontroluje telefon nebo přeskakuje mezi několika aplikacemi, může pro něj být obtížnější dokončit práci bez přerušení.
To však neznamená, že všechny obrazovky škodí nebo že každé dítě používající telefon má problémy s pozorností. Záleží na věku, obsahu, délce používání i na tom, zda digitální zařízení nenahrazuje spánek, pohyb, čtení a osobní kontakt.
