Kočka má hustou srst, rychlé reflexy a dokáže se schovat na místech, kam by se jiné zvíře ani nedostalo. Přesto není vůči zimě imunní. Když teploty výrazně klesnou, může i zdravá kočka trpět chladem, podchlazením nebo omrzlinami.

Zvlášť ohrožené jsou toulavé kočky, které nemají přístup do vytápěného prostoru, suchého úkrytu ani pravidelnému krmení. Ještě větší riziko představuje kombinace mrazu, větru, deště a mokré srsti.

Neexistuje přitom jedna přesná teplota, při které začíná mrznout každá kočka. Záleží na jejím věku, zdravotním stavu, tělesné kondici, délce pobytu venku i možnosti najít bezpečné místo. Několik základních pravidel ale může pomoci předejít vážným následkům.

Kdy začíná být pro kočku venku nebezpečně chladno?

Kočky snášejí nízké teploty různě. Zdravá dospělá kočka, která je zvyklá pobývat venku a má hustou zimní srst, může chlad zvládat lépe než domácí kočka, která se ven dostane jen výjimečně.

Orientačně lze počítat s tím, že:

• Kolem 10 °C a méně: Některé kočky, zejména krátkosrsté, starší nebo nemocné, už mohou pociťovat výrazný chlad. Důležitá je možnost vrátit se do tepla.
• Kolem 7 °C a méně: Delší pobyt venku může být pro citlivější kočky nepříjemný a rizikový, zvláště pokud fouká vítr nebo je mokro.
• Kolem 0 °C a méně: Je vhodné výrazně omezit pobyt venku a zajistit kočce suchý, dobře izolovaný úkryt.
• Při silném mrazu: Riziko podchlazení a omrzlin roste, především u koťat, seniorů, nemocných a vyčerpaných zvířat.

Nejde o pevné hranice, které by platily pro každé zvíře. Kočka může být v nebezpečí i při teplotách nad bodem mrazu, pokud dlouho leží v mokru a větru. Naopak zdravá venkovní kočka s kvalitním úkrytem může chladnější počasí zvládat lépe.

Které části těla jsou nejvíce ohrožené?

Při velkém chladu se organismus snaží udržet teplo především v důležitých vnitřních orgánech. Nejvíce ohrožené proto mohou být okrajové části těla, například:

• uši,
• konec ocasu,
• tlapky a prsty,
• nos.

Při dlouhodobém vystavení mrazu může dojít k omrzlinám. Postižená místa mohou být nezvykle studená, bledá nebo šedavá. Později se může objevit otok, bolest, změna barvy kůže nebo poškození tkáně.

Pokud máte podezření na omrzliny, nepokoušejte se postižené místo třít ani zahřívat přímým zdrojem tepla. Kočku přesuňte do teplého prostředí a co nejdříve kontaktujte veterináře.

Jak poznat, že kočce hrozí podchlazení?

Podchlazení neboli hypotermie nastává tehdy, když tělo ztrácí teplo rychleji, než ho dokáže vytvářet. Vážné případy mohou ohrozit život.

Mezi varovné příznaky patří:

1. Třes: Kočka se může třást, protože se její tělo snaží vytvářet více tepla.
2. Schoulené tělo: Zvíře se snaží zmenšit plochu vystavenou chladu a hledá teplé místo.
3. Malátnost: Kočka je méně aktivní, pomalu reaguje nebo působí nezvykle unaveně.
4. Studené uši a tlapky: Mohou být známkou výrazného prochladnutí, samy o sobě však diagnózu nepotvrzují.
5. Slabost a nejistá chůze: Při závažnějším podchlazení může mít zvíře problém s koordinací pohybů.
6. Pomalé dýchání a slabá reakce: Jde o velmi závažné příznaky, které vyžadují okamžitou veterinární pomoc.

Pozor: Pokud se silně podchlazená kočka přestane třást, nemusí to znamenat, že jí je lépe. Může jít o známku zhoršujícího se stavu.

Při podezření na podchlazení ji přeneste do teplé a suché místnosti, zabalte do suché deky a zahřívejte postupně. Nepoužívejte horkou vodu, fén ani nahřívací podložku přímo na tělo. Pokud je kočka apatická, slabá nebo špatně dýchá, je nutné vyrazit na veterinární pohotovost.

Jak vyrobit jednoduchý zimní úkryt pro toulavou kočku?

Jedním z nejúčinnějších způsobů pomoci je poskytnout kočce malé, suché a dobře izolované místo, kde se může schovat před větrem, deštěm a sněhem.

Nemusí jít o drahou boudu. Často postačí pevný plastový box nebo vhodná izolační nádoba.

Co budete potřebovat:

• pevný plastový box s víkem,
• izolační materiál vhodný pro venkovní použití,
• suchou slámu,
• materiál na zakrytí a ochranu před deštěm.

Jak na to:

1. Vyberte dostatečně malý prostor, aby si ho kočka dokázala vlastním tělesným teplem zahřát.
2. Stěny a dno dobře izolujte.
3. Vytvořte menší vstup, kterým kočka snadno projde.
4. Vnitřek vystelte suchou slámou, která dobře izoluje a nezadržuje tolik vlhkosti jako látkové materiály.
5. Úkryt umístěte na vyvýšené místo, aby neležel přímo na studené a mokré zemi.
6. Vchod nasměrujte mimo převládající vítr a zajistěte, aby dovnitř nezatékalo.

⬇️Chcete-li se dozvědět více, pokračujte na další stránce⬇️

Další→