Analyzovali dvě velké skupiny lidí.
První zahrnovala 25 031 účastníků z National Lung Screening Trial.
Druhá skupina zahrnovala 2 581 účastníků z Framingham Heart Study.
Celkem tedy vědci analyzovali údaje od 27 612 lidí.
Umělá inteligence hodnotila například velikost a radiologické charakteristiky brzlíku a vytvořila ukazatel, který vědci označili jako „zdraví brzlíku“.
Výsledky následně porovnali s tím, jak se zdravotní stav účastníků vyvíjel v dalších letech.
Lidé se zdravěji vypadajícím brzlíkem měli lepší výsledky
V rozsáhlé skupině účastníků sledovaných kvůli screeningu rakoviny plic měli lidé s příznivějšími charakteristikami brzlíku během sledovaného období nižší celkovou úmrtnost.
Měli také nižší riziko úmrtí z kardiovaskulárních příčin a nižší výskyt rakoviny plic.
Tato souvislost přetrvávala i po zohlednění některých dalších faktorů, například věku, pohlaví, kouření a dalších zdravotních problémů.
Ve srovnání s lidmi s méně příznivými charakteristikami brzlíku měla skupina s nejvyšším hodnocením přibližně:
o 50 % nižší riziko úmrtí z jakékoli příčiny,
o 63 % nižší riziko kardiovaskulárního úmrtí,
o 36 % nižší riziko vzniku rakoviny plic.
Je však velmi důležité tyto statistiky správně interpretovat.
Zdravěji vypadající brzlík nezaručuje delší život.
Výzkum ukazuje statistickou souvislost mezi charakteristikami brzlíku a určitými zdravotními výsledky v populaci. Nedokazuje, že samotné zlepšení stavu brzlíku prodlužuje život
