Co se stane s trvalými příkazy a pravidelnými platbami?
Po úmrtí majitele účtu je potřeba věnovat pozornost také pravidelným platbám.
Může jít například o:
- nájemné nebo splátku hypotéky;
- zálohy na elektřinu a plyn;
- platby za telefon a internet;
- pojištění;
- další pravidelné výdaje domácnosti.
V České republice platí, že smrt majitele účtu nemusí automaticky znamenat zastavení všech dříve nastavených platebních příkazů. Jejich další osud závisí mimo jiné na právní úpravě, smluvních podmínkách a případných pokynech majitele.
Pozůstalí by proto měli zjistit, které platby pokračují a zda jsou stále potřebné. Současně je důležité zajistit úhradu nezbytných výdajů, aby například nevznikaly nedoplatky za energie nebo bydlení.
Patří peníze na účtu výhradně zemřelému?
Tady je situace složitější, než se může na první pohled zdát.
V českém právu může být majetek získaný během manželství součástí společného jmění manželů. To se může týkat také peněz uložených na účtu, který je formálně vedený pouze na jednoho z partnerů.
Smrtí jednoho z manželů společné jmění zaniká a musí se vypořádat. Teprve podle konkrétních okolností se určí, jaká část majetku připadne pozůstalému manželovi a co bude předmětem dědictví.
Rozhodující může být původ peněz, majetkový režim manželů, případná smlouva o jeho změně i další okolnosti.
Proto není správné automaticky tvrdit, že všechny peníze na účtu patří zemřelému, ani že všechny automaticky náleží pozůstalému partnerovi.
V pozůstalostním řízení hraje důležitou roli notář, který zjišťuje majetkové poměry a pomáhá zajistit správné vypořádání.
Jak se připravit, aby pozůstalý partner nezůstal bez prostředků?
Nejlepší je řešit bankovní záležitosti ještě v době, kdy jsou oba manželé naživu a mohou společně rozhodnout, jak chtějí své finance spravovat.
Pomoci může několik jednoduchých kroků:
- Zjistěte, kdo vlastní jednotlivé účty. Ujasněte si, zda jsou vedené na jednoho, nebo na oba partnery.
- Ověřte dispoziční oprávnění. Zeptejte se banky, jaké možnosti má druhý manžel a zda oprávnění pokračuje po úmrtí majitele.
- Zajistěte si vlastní finanční rezervu. Každý partner by měl mít přístup k prostředkům na běžné a neodkladné výdaje.
- Sepište přehled pravidelných plateb. Ušetříte si hledání informací ve chvíli, kdy budete řešit jiné důležité záležitosti.
- Mějte přehled o úsporách a závazcích. Informace o účtech, pojištění, půjčkách a dalších finančních záležitostech mohou být při pozůstalostním řízení důležité.
Konkrétní možnosti je nejlepší ověřit přímo u banky, protože podmínky se mohou u jednotlivých institucí lišit.
Co dělat, pokud partner již zemřel?
Pokud podobná situace nastane, prvním krokem by mělo být kontaktování banky a oznámení úmrtí majitele účtu.
Banka sdělí, jak bude postupovat, jaká oprávnění má pozůstalý partner a jaké dokumenty bude potřebovat.
Současně je vhodné komunikovat s notářem pověřeným pozůstalostním řízením. Ten může posoudit otázky společného jmění, vlastnictví peněz a jejich zařazení do dědictví.
Nedoporučuje se vybírat nebo převádět peníze pouze na základě znalosti PINu či hesla. Stejně tak není rozumné zatajovat účty nebo se snažit obejít dědické řízení.
Pokud pozůstalý potřebuje peníze na nezbytné výdaje, měl by se informovat o zákonných možnostech řešení přímo u banky a notáře.
Jedna preventivní návštěva banky může ušetřit mnoho starostí
Mnoho manželů se o bankovní oprávnění začne zajímat až ve chvíli, kdy jeden z nich zemře. Přitom právě jednoduchá kontrola nastavení účtů může předejít nepříjemným překvapením.
Společné hospodaření je běžné a přirozené. Je však dobré vědět, kdo je majitelem účtu, kdo s ním může nakládat a jak bude banka postupovat po úmrtí jednoho z partnerů.
Protože nejde jen o to, kolik peněz jste během života společně našetřili. Důležité je také to, zda bude mít pozůstalý partner v těžké chvíli legální a praktickou možnost dostat se k prostředkům, které potřebuje.
A co vy? Máte s partnerem společný účet, nebo každý hospodaříte na svém? Přemýšleli jste někdy o tom, co by se s vašimi úsporami stalo po smrti jednoho z vás?
