Mnoho manželských párů hospodaří společně desítky let. Jeden z partnerů platí nákupy, druhý energie, oba přispívají na úspory a rodinné výdaje. Často přitom vůbec neřeší, na čí jméno je bankovní účet vedený. Dokud jsou oba naživu, všechno funguje bez problémů.
Situace se ale může výrazně změnit ve chvíli, kdy jeden z manželů zemře. Pozůstalý partner může zjistit, že účet, který společně používali, je vedený pouze na jméno zemřelého. A právě tehdy se ukáže, že společné hospodaření a právo nakládat s bankovním účtem nejsou totéž.
Společné úspory neznamenají automaticky společný bankovní účet
Představme si manželský pár, který spolu žije čtyřicet let. Manželovi chodí na účet důchod, manželka na něj pravidelně posílá část svých příjmů a oba z něj platí náklady domácnosti.
Nikdy nepovažovali za důležité zjišťovat, kdo je skutečným majitelem účtu. Vždyť peníze přece používají společně.
Po manželově smrti však žena zjistí, že účet je veden výhradně na jeho jméno. Banka proto musí postupovat podle smlouvy o účtu, příslušných právních předpisů a informací o oprávněných osobách.
Je důležité rozlišovat dvě věci: kdo má právo s účtem nakládat a komu peníze právně patří.
Samotný fakt, že manželka na účet posílala své peníze nebo z něj společně s manželem platila domácnost, jí automaticky nezajišťuje neomezený přístup k účtu po jeho smrti.
Zároveň ale neplatí, že všechny prostředky na účtu vedeném na jméno zemřelého musí automaticky patřit pouze do dědictví. U manželů může být nutné nejprve vypořádat společné jmění.
Dispoziční oprávnění může rozhodnout o přístupu k účtu
Jedním z důležitých pojmů je takzvané dispoziční oprávnění.
Majitel účtu může bance oznámit, že určité osobě dovoluje nakládat s penězi v dohodnutém rozsahu. Takový člověk může například provádět platby, zadávat převody nebo využívat další povolené bankovní služby.
Manželé si proto mohou předem ověřit, zda má druhý partner k účtu zřízené oprávnění a co přesně toto oprávnění zahrnuje.
Důležitá je také otázka, zda oprávnění pokračuje po smrti majitele účtu. To závisí na právních pravidlech, smluvním nastavení a podmínkách konkrétní banky.
Pokud pozůstalý partner nemá odpovídající oprávnění, může být jeho možnost nakládat s účtem omezena a bude nutné vyčkat na příslušný postup v pozůstalostním řízení.
V některých případech to může znamenat značné komplikace, zvláště pokud rodina nemá žádnou jinou finanční rezervu.
Proč nestačí znát PIN nebo heslo do internetového bankovnictví?
Některé páry si předávají platební karty, znají navzájem své PIN kódy a používají stejné přístupové údaje. Mohou mít pocit, že tím mají všechny potřebné záležitosti vyřešené.
Jenže znalost PINu ani hesla sama o sobě nezakládá právní oprávnění používat účet druhé osoby.
Platební karta je zpravidla vydána konkrétnímu držiteli a její používání se řídí podmínkami banky. Stejně tak osobní přístupové údaje do internetového bankovnictví nejsou určeny k tomu, aby je po smrti majitele používal někdo jiný.
Pozůstalý partner by proto neměl automaticky pokračovat v přihlašování pod identitou zemřelého nebo převádět peníze bez ověření svého oprávnění.
Může tím vyvolat problémy s bankou i případné spory mezi dědici.
