Ručník po sprše voní čistotou, je příjemně měkký a na první pohled se zdá, že na něm nemůže být nic špatného. Vždyť jsme se právě umyli, opláchli celé tělo a zbavili se potu i nečistot. Proč bychom tedy měli ručník po každém použití prát? Většina lidí ho jednoduše pověsí na háček nebo na topení, nechá uschnout a při další sprše ho použije znovu. Jiní ho naopak mění téměř každý den, protože se obávají bakterií a dalších mikroorganismů.
Kdo z nich má pravdu? Je opakované používání ručníku běžným a bezpečným zvykem, nebo se v jeho vláknech skutečně může skrývat něco, co našemu zdraví neprospívá? Odborníci na hygienu mají poměrně jasné doporučení. Zároveň ale upozorňují, že problém není tak jednoduchý, jak by se mohlo zdát. Rozhoduje totiž nejen to, jak často ručník pereme, ale také to, jak ho sušíme, kde ho necháváme a v jakém stavu je naše pokožka.
Čisté tělo ještě neznamená čistý ručník
Představte si běžné ráno. Vstanete, zamíříte do koupelny, osprchujete se, osušíte se ručníkem a pověsíte ho zpátky na jeho obvyklé místo. Večer se celý postup opakuje. Ručník přitom může vypadat stále stejně čistě, vonět svěže a na dotek působit naprosto normálně.
Jenže právě v tom spočívá jeden z hlavních problémů. Čistý vzhled ani příjemná vůně nejsou spolehlivým důkazem, že je ručník hygienicky čistý.
Na lidské pokožce přirozeně žijí miliardy mikroorganismů. Většina z nich je neškodná a tvoří běžnou součást kožního mikrobiomu. Při osušování se však na ručník přenášejí kožní buňky, zbytky potu, kožní maz a další drobné nečistoty. Přidat se mohou také mikroorganismy z prostředí koupelny.
Ručník se tak postupně stává místem, kde se mohou některé mikroorganismy zachytávat a za vhodných podmínek také množit. Zvláště pokud zůstává dlouho vlhký, leží zmuchlaný na posteli nebo visí v koupelně, kde se špatně větrá.
To ovšem neznamená, že každý použitý ručník představuje zdravotní hrozbu. Pro zdravého člověka bývá opakované používání dobře usušeného ručníku zpravidla bezpečné. Důležité je pochopit, za jakých podmínek se běžný hygienický návyk může změnit v problém.
Co se děje s ručníkem, když zůstane vlhký?
Vlhkost je jedním z nejdůležitějších faktorů. Po sprše bývá ručník nasáklý vodou a jeho silná bavlněná vlákna schnou pomaleji než například tenká utěrka.
Pokud je koupelna malá, často se v ní sráží pára na zrcadle a stěnách a vzduch se téměř nevyměňuje, může schnutí trvat několik hodin. Jestliže navíc ručník visí přeložený přes malý háček, jeho jednotlivé vrstvy zůstávají vlhké ještě déle.
Právě dlouhodobá vlhkost vytváří příznivější podmínky pro růst některých bakterií a plísní. Rychlé a důkladné vyschnutí jejich množení naopak omezuje.
Z toho plyne jednoduché pravidlo: ručník by neměl po použití zůstávat zmuchlaný, přehozený přes okraj vany nebo uložený v koši na prádlo společně s ostatními mokrými textiliemi. Měl by se rozprostřít tak, aby kolem něj mohl volně proudit vzduch.
Pokud máte možnost, nechte ho schnout v dobře větrané místnosti. V koupelně pomůže otevřené okno, funkční ventilátor nebo alespoň pravidelné větrání po sprchování.
A co nepříjemný zápach? Jestliže ručník po několika použitích začne zatuchle páchnout, je to důvod k vyprání. Zápach může souviset s mikrobiální aktivitou a nahromaděnými nečistotami. Ani ručník, který po usušení znovu voní, však nemusí být zbaven všech mikroorganismů.
Jak často bychom tedy měli ručník prát?
Tady přichází otázka, která rozděluje domácnosti. Někdo mění ručník každý den, jiný jednou za několik dní a další ho používá celý týden, někdy i déle.
Pro běžný osušovací ručník, který používá jeden zdravý člověk, se jako praktické doporučení často uvádí praní přibližně po třech až čtyřech použitích, případně zhruba jednou za tři až čtyři dny při každodenním sprchování. Nejde však o univerzální lékařský předpis. Konkrétní interval závisí na vlhkosti, způsobu používání, stavu pokožky i hygienických podmínkách v domácnosti.
Pokud ručník mezi jednotlivými sprchami důkladně vyschne, nemusí být nutné prát ho po každém použití. Naopak v případě, že zůstává vlhký, zapáchá nebo ho používá více lidí, je vhodné měnit ho častěji.
Existují také situace, kdy je lepší na opakované používání vůbec nespoléhat.
Ručník vyměňte dříve, pokud:
- zůstává dlouho mokrý nebo zatuchle zapáchá;
- je viditelně znečištěný;
- používáte ho při infekčním kožním onemocnění nebo máte na pokožce otevřené rány;
- máte výrazné kožní potíže a lékař vám doporučil zvláštní hygienický režim;
- ho používá někdo další, zejména pokud je nemocný.
Lidé s oslabenou imunitou nebo některými kožními onemocněními by měli hygienu ručníků přizpůsobit doporučení svého lékaře. V těchto případech může být vhodný přísnější režim než u zdravého člověka.
