Dlouhodobé přerušení kontaktu s vlastními dětmi může být pro rodiče velmi bolestivé. Když se k rodinnému konfliktu přidá otázka dědictví, může vzniknout ještě složitější situace. Může rodič dítě z dědictví úplně vyloučit? Odpověď závisí především na zákonech konkrétní země.
V mnoha zemích totiž existují pravidla, která chrání určitou část dědictví pro děti nebo jiné blízké příbuzné. Možnost dítě zcela vydědit proto nemusí být tak jednoduchá, jak se na první pohled zdá.
Lze dítě úplně vydědit?
Samotné přerušení kontaktu obvykle automaticky neznamená, že rodič může dítě jednoduše připravit o dědictví.
Pokud se dítě dlouhodobě neozývá, odmítá návštěvy nebo mezi rodičem a dítětem vznikl vážný konflikt, právní důsledky se mohou v jednotlivých zemích výrazně lišit.
Někde zákon chrání takzvané neopomenutelné dědice a stanovuje minimální podíl, který jim musí připadnout. Jinde může být možnost rozhodovat o dědictví širší.
Proto je důležité zjistit, jaká pravidla platí v zemi, podle jejíhož práva bude dědictví řešeno.
Rodinný konflikt nemusí znamenat ztrátu dědického práva
Rodič může mít pocit, že po letech mlčení nebo odmítání ze strany dítěte není spravedlivé, aby dítě získalo stejný podíl jako ostatní.
Právní systém však obvykle rozlišuje mezi bolestivým rodinným konfliktem a situacemi, které mohou mít skutečné právní důsledky.
Pouhé odcizení, hádky nebo dlouhodobý nedostatek kontaktu proto nemusí automaticky stačit k tomu, aby bylo dítě z dědictví vyloučeno.
V některých právních systémech však existují výjimečné důvody, například závažné násilí, týrání nebo jiné velmi vážné jednání vůči rodiči. I tehdy mohou být nutné konkrétní důkazy a splnění zákonných podmínek.
