Stává se vám, že se osprchujete, převléknete do čistého oblečení, a přesto máte pocit, že vaše pokožka nemá úplně svěží vůni? S přibývajícím věkem se může tělesný pach skutečně měnit. Neznamená to však automaticky, že člověk zanedbává hygienu nebo se nedostatečně myje.
Vědci se dlouhodobě zabývají látkami, které mohou za typickou vůni pokožky ve vyšším věku. Jednou z nich je 2-nonenal, chemická sloučenina vznikající při oxidaci určitých mastných kyselin v kožním mazu. Její přítomnost může ovlivňovat přirozený pach těla, který někteří lidé začínají vnímat výrazněji s přibývajícími roky.
Důležité ale je, že tento zápach nemá každý člověk stejně intenzivní a není pravda, že by se nedal běžnou hygienou vůbec ovlivnit. Roli hraje také stav pokožky, oblečení, pocení, zdravotní stav i prostředí, ve kterém člověk žije.
Proč se tělesný pach s věkem mění?
Naše pokožka se během života postupně mění. Ovlivňuje ji hormonální činnost, genetika, životní styl i přirozené stárnutí. Mění se například množství kožního mazu, jeho složení a také způsob, jakým se jednotlivé látky na povrchu kůže rozkládají.
Jednou ze zkoumaných látek je právě 2-nonenal. Vzniká oxidací omega-7 nenasycených mastných kyselin, které se nacházejí v kožním mazu. Některé výzkumy ukázaly, že jeho množství může s věkem narůstat a přispívat ke specifické vůni pokožky starších lidí.
To však neznamená, že se jeho produkce po čtyřicítce dramaticky zvýší u každého člověka. Změny jsou individuální a ovlivňuje je více faktorů.
Také není přesné tvrdit, že 2-nonenal nelze odstranit vodou nebo že po každé sprše automaticky zůstává na pokožce. Jeho vlastnosti mohou ztěžovat úplné odstranění pouhým opláchnutím, ale šetrné mytí pomáhá odstraňovat kožní maz, pot a další látky, které se na povrchu kůže hromadí.
Místa, na která při sprchování často zapomínáme
Někdy není problémem samotný věk, ale skutečnost, že některé části těla při každodenní hygieně jednoduše vynecháváme. V záhybech a méně přístupných místech se může hromadit pot, kožní maz, odumřelé buňky a zbytky kosmetických přípravků.
Právě proto stojí za to věnovat pozornost několika oblastem.
1. Oblast za ušima
Za ušima se nacházejí kožní záhyby, ve kterých se mohou zachytávat zbytky kosmetiky, pot a kožní maz. Při mytí obličeje nebo vlasů na tuto oblast někdy zapomínáme.
Stačí ji jemně omýt vlažnou vodou a šetrným mycím přípravkem. Poté ji důkladně opláchněte a osušte. Není potřeba kůži drhnout ani používat agresivní dezinfekční prostředky.
2. Záda mezi lopatkami
Na záda si člověk nemusí vždy snadno dosáhnout. Přitom se zde může hromadit pot a kožní maz, zvláště pokud člověk tráví hodně času v teplém oblečení nebo se více potí.
Pomoci může měkká mycí pomůcka s dlouhou rukojetí. Důležité je používat ji jemně, aby nedocházelo k podráždění nebo poškození pokožky.
3. Pupek
Pupek je malé místo, na které se při sprchování snadno zapomene. Zejména hlubší pupek může zachytávat vlákna z oblečení, pot, kožní maz a odumřelé kožní buňky.
Při hygieně ho jemně omyjte vodou a mýdlem, dobře opláchněte a opatrně osušte. Nepoužívejte ostré předměty ani se nesnažte nečistoty násilně odstraňovat.
Pokud se objeví zarudnutí, bolest, výtok nebo nepříjemný zápach, který přetrvává, je vhodné poradit se s lékařem. Může jít například o podráždění nebo infekci.
4. Prostory mezi prsty na nohou
Mezi prsty se často drží vlhkost, zejména pokud člověk nosí uzavřenou obuv nebo se mu více potí chodidla.
Vlhké prostředí může podporovat množení mikroorganismů a vznik nepříjemného zápachu. V některých případech se může objevit také plísňová infekce.
Po umytí proto důkladně osušte nejen chodidla, ale i prostor mezi jednotlivými prsty. Pravidelně měňte ponožky a nechte obuv dostatečně vyschnout.
